ikonka

Spolek Slawjena nabídl značně topornou taškařici
(strana 02)

Zatímco ti první s "příkladnou dikcí" neustále odrhují text písně Pec nám spadla,
ti druzí soupeří spolu prostřednictvím Kalafovy árie Nessun dorma (z Pucciniho
Turandot) a koloraturních kudrlinek Královny noci (Mozartova Kouzelná flétna),
nakonec však vítězí baleťáci, do jejichž svádivého víru vklouznou bez výjímky
všichni (nápaditá choreografie Helena Hoskovcová a Jarmila Vonešová).
Než však v závěru k tanečním orgiím dojde, musí divák přečkat spoustu textového
balastu, jehož otazníky se připomínají tím víc, čím je hra rozvláčnější.
A pak, chci-li něco nebo někoho parodovat, musím mít zkrátka "nad".
Co si ale z tohoto pohledu myslet třeba o naprosto monotónním a celkově
diletantském výkonu Ch. Korby Šťáhlavského, jemuž je v próze rozumět sotva
polovinu partu a ve vokálních pasážích ani slovo?
Naopak ke zdařilejším kreacím patří postava herce Kamila Stehna ve ztvárnění Iva
Šilera, tanečníka Irwina Grahama Robertem Musialkem a jeho ženy
Tekly Potůčkové v podání Soni Jánysové.